Destinace - Nový Zéland

Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a spousta menších ostrůvků. Nejbližšího souseda Nového Zélandu, Austrálii, od něj dělí vzdálenost asi 2000 km. Celková rozloha Nového Zélandu je 268 680 km², což je o trochu méně než Japonsko a o trochu více než Spojené království. Severní ostrov má velice nepravidelné pobřeží s několika poloostrovy, které vyhýbají do moře. Úrodné nížiny přecházejí v kopce lemované zátokami a písčitými plážemi. Uprostřed Severního ostrova se nachází oblast sopek. Čtyři z nich jsou dosud činné a je zde také mnoho bublajících horkých pramenů a gejzírů. Nejvyšším vrcholem Severního ostrova je jedna ze čtyř sopek, sopka Ruapehu (2797 m). Zemětřesení nejsou ničím výjimečným, zřídkakdy však představují nebezpečí. Víc na jihu se rozeklané kopce svažují a předcházejí v roviny a pobřežní nížiny. Jižnímu ostrovu, jejž od Severního odděluje 26 km široký Cookův průliv, dominují nebetyčné vrcholky Jižních Alp se sněžnými poli a ledovci. Nejvyšším vrcholem Jižního ostrova je Mount Cook (3754 m). Mnoho nádherných jezer, která leží v hustě zalesněných horských údolích, napájejí prudké řeky. Na samém jihu se od ostrovní půdy zařezávají v úzkých pruzích fjordy, jež skýtají překrásnou podívanou. Nový Zéland je domovem mnoha rostlin, které nenajdete nikde jinde na světě, např. šarlatově kvetoucí pohutukawy a jerlínu se zářivě žlutými kvítky. Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buší. Nyní převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a pouze čtvrtina území je zalesněna. Stejně unikátní je i zdejší říše zvířat. Jejím nejznámějším představitelem ke kivi, velký nelétavý pták, i když zde žije ještě několik dalších druhů ptáků, kteří neumějí létat. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75 %). Druhou největší skupinu tvoří původní obyvatelé ostrovů - Maorové (15 %).
Zdroj: InfoGlobe.cz